4. 6. 2015
První ze dvou dnů konference Svobody NaŽivo se konal v LaFabrice v pražských Holešovicích a já celou akci dokumentovala. Téma letošní Svobody byla Zodpovědnost aneb Jak podnikat, aby to bylo prospěšné nejenon vlasníkům, ale i ostatním lidem na planetě. Akci moderoval fotograf a novinář Jan Rybář a Petra Kruntorádová, šéfredaktorka Pravého domácího časopisu. Přednášejících byla spousta, od filosofů, klimatologů až po zakladatele zajímavých projektů. Mluvilo se i o globálním oteplování a že to nejsou jen řeči jsem věděla, ale asi hodně lidí to překvapilo. Procitnout mi nedávno pomohl jeden úžasný 13ti dílný dokument Cosmos – A Spacetime Odyssey, kde jeden díl je věnovaný právě oteplování, podívejte se na to video, našla jsem ho pro vás. Já ten dokument naprosto zbožňuju, ale o tom jindy. Pokud stále čtete, dále doporučuji číst pomaleji, následuje tolik myšlenek najednou, že i já se nad nimi musím pořád zastavovat.
Úplně nejvíc mne svými myšlenkami oslovila Kamila Boudová, módní revolucionářka, s tématem Udržitelné módy. A jelikož jsem slyšela rozhovor s Tomášem Hajzlerem, už jsem věděla, o čem to téma je. Podívejte se na něj a poznáte. Dává to smysl.
„Buďte součástí řešení, ne problému.“ – Kamila Boudová, módní revolucionářka
Paní Annu Struneckou pravděpodobně znáte, je buditelkou zodpovědného přístupu ke zdraví. Doma mám její knížku Doba jedová a od té doby, co jsem si ji přečetla, už jídlo například nedochucuji muškátových oříškem. Je to velmi vzdělaná paní a když jsem jí fotila u autogramiády, přesně věděla, když se nachomýtám kolem a že ji fotím. =) Myšlenka, kterou jsem si odnesla z přednášky o nevýchově od Katky Králové je ta, že mi přijde mi skvělé, když dítě v situaci, kde je bez rodičů, se samotné rozhodne tak, že rodič je na něj pyšný. Nechat děti přemýšlet o tom, aby sami byly zodpovědné. To je ta cesta. Anebo myšlenka z přednášky Mirky Kellovské o montessori vzdělávacím systému „Děti pracují ve škole tak, aby chyba byla přítel.“ To je tak silná myšlenka! Přestože vím, že bez chyb by nic nešlo a jen díky chybám se posuneme dál, vždy mě dokáží tak moc paralyzovat. Současné školství je postaveno úplně mimo dnešní dobu, a tak montessori systém mi dává obrovský smysl. K čemu nám je sbírat známky a diplomy? Děti a studenti se mají vzdělávat v tom, co je skutečně baví a ne jen kvůli tomu, že musí, že tak to systém vyžaduje a že to je vlastně normální. Ne, pro mě to není normální, ale než mi to došlo, tím systémem jsem si také prošla. Proč se tradiční škola snaží z dětí udělat jednoho jako druhého? Proč se děti nepodporují v tom, co jim opravdu jde a místo toho se apeluje, aby se zdokonalovali hlavně v tom, co jim nejde? To mi nedává smysl. A jak už Tomáš ve své knížce Peníze nebo život psal: „Pokud budeme učit veverky létat a orly šplhat, potom se jejich nadání nemůže nikdy rozvinout.“ Trefné! Tahle knížka mi opravdu otevřela oči, vřele doporučuju. Konečně jsem si pořídila i knížku Summerhill, příběh první demokratické školy na světě, a jsem odhodlaná se do tohoto tématu více ponořit. A až budu mít jednou děti, už teď vím, jak si přeji, aby se vzdělávaly.
No a obsluha v TaKavárna skvělá a tak usměvavá! Nedávno jsem poprvé byla přímo u nich v kavárně a byla jsem nadšená. Je to klubová kavárna Jedličkova ústavu. Musím k nim do kavárny zase zajít! Projekt Bezobalu, kdy si kupujete kvalitní suroviny do znovu použitelných obalů, mne fascinoval k dalšímu zamyšlení nad zbytečnými obaly, které si kupujeme s každou potravinou. Anebo Tomášova myšlenka, proč standardem nejsou biopotraviny a proč ostatní nenazýváme chemopotraviny? Zuzana Cabejšková ze Zaza bottles se zase snaží nastavit větší trend pití vody z vodovodu, držím jim palce. Petr Živý a pak i Andrea Moličová a Tomáš Jireček rozpohybovali publikum a byla sranda. A v neposlední řadě mne zaujala Nataša Foltánová a její projekt s šetrnými čistícími prostředky. Praní je pro mne španělskou vesnicí, ale našla jsem jejich web ekoalchymie, kde všechno vysvětlují. Další věc do mého TODOlistu. A o Vincentu Stanlym se zmíním v dalším článku. Další den Svobody NaŽivo byl totiž v Radlické sportovně, kde byla na programu diskuze právě s ním.
Nikdy jsem neměla ráda citáty, ale něco se ve mně změnilo a teď je často dokonce i vyhledávám:
„Děti pracují ve škole tak, aby chyba byla přítel.“ – Mirka Kellovská, ZŠ Montessori na Beránku
„Pokud budeme učit veverky létat a orly šplhat, potom se jejich nadání nemůže nikdy rozvinout.“
– Tomáš Hajzler, kniha Peníze nebo Život
„21. století bude stoletím zodpovědnosti, nebo nebude.“ – Gary Hamel
„Největší riziko pro firmu 21. století není konkurence, ale informovaný zákazník.“ – Gary Hamel
„Chceme zákazníka, který potřebuje naše oblečení, ne po něm pouze touží.“ – Vincent Stanley, Patagonia
Celé je to pro mne o tom, že přemýšlím nad tím, co kupuji (snažím se, ale taky nejsem dokonalá, to nikdo není). Každý máme volbu toho, co si kupujeme. Když vidím věrnostní a všelijaké bonusové karty, utíkám od nich. Nevím, proč bych si měla kupovat víc než potřebuju anebo sbírat rychle obrovské množství bodů, abych si mohla koupit levnější pánvičku. To ta pánvička vyjde ve výsledku docela draho, když k tomu kupujeme věci, co nepotřebujeme a to nemluvím o množství informací, které o nás díky kartám získávají. Mám v hlavně spoustu dalších myšlenek až se mi z toho točí hlava, tohle všechno bude ještě dlouhá cesta, ale stojí za to.
Původně jsem chtěla udělat krátký článek, ale najednou jsem zjistila, že mám toho tolik co říct. Pokud jste dočetli až sem a něco z toho, co jsem psala, vás zaujalo, ozvěte se, napište mi, budu ráda za zpětnou vazbu. Přijde mi skvělé poznávat lidi, kteří věci vnímají podobně jako já.
A pak byl čas dát si nějaké dobroty – a že mizely rychle.
Děkuju Tomáši Hajzlerovi a jeho týmu, že zorganizovali takovouto jedinečnou akci, která rozšířila obzory nejednomu účastníkovi a také za to, že jsem měla čest tuto akci dokumentovat.
Vaše Nikol
Komentáře