Když jsem se dozvěděla, že Alenka má domácí prasátko, musela jsem ho vidět a samozřejmě taky nafotit. Dosud jsem neviděla žádné domácí prasátko, tak jsem se strašně těšila. Pepánek je na živo děsně vtipnej (alespoň mě to tak připadalo). Je jako pejsek, jen místo srsti má štětiny… a musím říct, že po prvním pohlazení pro mne byly právě ty štětiny velký nezvyk. Byl vymydlený, naolejovaný a celý voňavý. Pokaždé, když jsem si ho pohladila, musela jsem se smát nahlas a culit se, jak jsou ty štětiny vtipný a prostě jiný, a tak mě to prasátko, který už není žádný drobek, naprosto uchvátilo! Ten čumák…ten tlustý krček…ta kopýtka…ten zakroucený ocásek…a ty různé flíčky na srsti…no museli byste ho vidět na živo!
Přála jsem si, aby se pak pořádně vyválelo v blátě. Alenka mě předem upozorňovala, že to asi neumí. Myslela jsem si „haha, prý neumí“. Nojo, jenže on to opravdu neumí! Za celou dobu procházky si od čmuchání akorát zašpinilo čumák a kopýtka a pak se šlo opláchnout do louže. Nechápala jsem to a pořád jsem si říkala, že to přijde, že se pořádně vyválí… jenže ono se opravdu nic takového nekonalo. Pepánek je domácí mazel a člen rodiny. Alenka ho sestře darovala k narozeninám. Byl mrňavý s velkou mašlí kolem krku. Představte si, že si moc přejete prasátko a k narozeninám dostanete krabici, a když jí otevřete, kouká tam na vás právě tohle (tenkrát mrňavé) prasátko s obrovskou mašlí. To muselo být roztomilé překvapení! Ostatně obdivuji lidi, kteří mají energii se starat o domácí mazlíčky jako je Pepánek.
Backstage: Jak dostat prasátko na lávku.
Oba se usmívali. Pepánka to ale po vteřině přestalo bavit a zdrhal hlava nehlava, po lávce to moc nevybral a padal na svah u potoka, naštěstí se mu nic nestalo a zdrhal dál. Byl to šok a já to ještě chvíli rozdýchávala. Ale ta fotka na lávce nám vyšla, Pepánek je celej, je to dobrý.
Výjimečně jsem i já před objektivem, ale tohle jsem si nemohla nechat ujít. I já jsem musela mít fotku s Pepánkem. =) Děkuju, Alenko, za vyfocení.
Vaše Nikol
Komentáře