Květen 2016
Když si na těch pár dní vzpomenu, cítím obrovské nadšení z objevování něčeho nového. O co jde? Letos v květnu jsem se zúčastnila jednoho moc přínosnýho workshopu s názvem Najděte svůj důlek, který zorganizoval – možná už tušíte – no jasné, kdo jiný než Tomáš Hajzler. Co znamená ten důlek? To, co nás baví a naplňuje, vidíme v tom smysl a zároveň je to přínosné někomu jinému a tudíž nás to dokáže uživit. Byl to třídenní workshop v Orlických horách, konkrétně v chatě U Berchtolda v Moravském Karlově. Cílem bylo, aby každý objevil svůj důlek a věděl, jakým směrem má jít. Ten, kdo už ho tušil nebo věděl třeba jako já, objevoval spoustu dalších souvislostí.
Baví mě posouvat hranice svého myšlení a s názory z venčí na svou práci to jde všechno mnohem líp. Všechno totiž vidím emocionálně a vidět to z nadhledu, tzn. bez emoce, mi pomáhá se dál posouvat. Bylo skvělé mít čas na sebe. Řekněme si popravdě.. Kolik času věnujeme sami sobě? Je to čas, kdy nejedeme na autopilota, kdy se vzděláváme, posouváme se anebo třeba jen odpočíváme a necháváme myšlenky plynout. Takový čas je pro mě vzácný, protože ho není mnoho a teď jsem měla vyhrazené přímo 3 dny, kdy mě navíc bude někdo vést.
Někdy jsme byli na úkol sami, jindy jsme to probírali v menší skupince třeba venku na procházce. Tomáš měl pro nás připravený opravdu nabitý program a od jednodušších, obecnějších témat jsme se postupně prokousávali k jádru. Místy to bylo dost náročné. Mně jakožto „cítě“ ukápla nejedna slza. Společně jsme i vařili, to bylo hezky stmelovací.
Navštívili jsme keramickou dílnu manželů Habartových. Viděli jsme tak praktický příklad rodinky, která se rozhodla žít tím, co jí naplňuje. Bylo to milý setkání. Děkuju za to. Pokud byste hledali v Orlických horách ubytování a třeba i rovnou s možností modelovat z hlíny anebo i točit na kruhu, pak doporučuji. Paní Helena vyrábí i keramiku na míru. Šikovní a skromní lidé.
Chvíle, kdy se Markét zadívala na svůj hrníček. =)
Keramika je krásná, a tak někteří z nás podpořili Habartovi jejich koupí. Vidíte ten hrníček se srdíčkama? Ten je, co. =) A já je chci podpořit i trochu jinak a dát o nich vědět. Zaslouží si to. Můžete mrknout na jejich webovky habartovi.cz, kde najdete více informací.
A zase jsme probírali svá témata a nacházeli se.
Pak přišel čas, kdy byla volnější zábava a „noco, někdy funguje i půllitr, když není sklenička na víno“. =) Jeden Radek se směje a druhý Radek vypráví svůj napínavý příběh.
Pln očekávání dramat v příběhu byl obzvlášť Milan. =D
Někdy jsme si povídali v menších skupinkách tak, jak se to přirozeně semlelo a druhý den večer slyším „honem do kuchyně“, tak jsme se tam seběhli a vidíme, jak Ladě září oči. Myšlenky se v hlavě složí jako puzzle a najednou vše dává smysl a zapadá. Takhle vypadá objevení důlku v „přímém přenosu“. Je to krásný. Euforie, emoce, nadšení.
Třetí den po obědě jsme se začali loučit a rozprchávat na různé strany republiky.
A na nás poslední čtyři na chatě zůstal úkol sníst zbytek výborných těstovin. To nám nedělalo problém. =)
Přijde mi krásné, že každý předal svůj příběh a druhý si z toho mohl vzít něco pro sebe. Je to jako poslouchat mezi slovy. Kdo hledá, ten najde. Já se našla mockrát, tak bych chtěla všem přátelům z workshopu poděkovat, že sdíleli svůj příběh a obohatili mne. Všechno je o lidech, stejně tak tenhle workshop. Záleží na tom, jaký kolektiv se sejde. Nemám srovnání s jinými důlkovými workshopy, ale pociťovala jsem, že jsme se sešli milá parta. S některými jsem za ten půl rok stihla navázat i spolupráci. To mne moc těší. Děkuju, jsem za všechno vděčná. Pro více informací vám připisuji odkaz na workshop Najděte svůj důlek.
P.S.: Optimista, který nezná svůj důlek, říká, že je v mlze. Pesimista, že je v prdeli. ;))
Tomáši, děkuju ti za všechno! Jsou to čtyři slova, ale je v nich toho skryto moc.
Vaše Nikol
Komentáře